Správní dějiny Předlitavska 1850-1918

Období můžeme rozdělit do tří etap:

  1. 1850-1855 – soudnictví je odděleno od správy, pro záležitosti státní správy jsou zřízeny správní kraje (v Čechách 7, na Moravě 2, ve Štýrsku 3, v Tyrolích a Vorarlbergu 4, v Přímoří 3, ostatní země vcelku), jimž jsou podřízena okresní hejtmanství. Pro potřeby soudnictví jsou zřizeny soudní okresy, instančně podřízené zemským soudům a ve 3. instanci vrchním zemským soudům,

  2. 1855-1868 – v tomto období nastává spojení soudnictví se správou v tzv. smíšených okresních úřadech (o velikosti okresních soudů), které vykonávají obě funkce zároveň. Ty jsou podřízeny v první instanci krajským úřadům po linii správní, zemským soudům po linii soudní (tyto instituce mají až na výjimky stejný územní rozsah). Třetí instancí správy se stala místodržitelství, která postupně přejímala agendu krajských úřadů, až došlo k jejich úplnému zrušení (postupně v letech 1860-1867),

  3. od 1868 – definitivní model zavedený v tomto roce vydržel až do konce monarchie (a v Rakouské republice až dodnes). První instancí politické správy je politický okres, skládající se zpravidla z několika soudních okresů. Jemu na roveň jsou postavena statutární města  (na sledovaném území celkem 30), v Praze, Brně, Vídni, Štýrském Hradci a Terstu rovněž samostaná policejní ředitelství, která vykonávají bezpečnostní agendu v rámci těchto měst. Druhou instancí politické správy jsou ve větších zemích místodržitelství, v menších (Slezsku, Salzbursku, Korutanech a Kraňsku) zemské vlády, třetí instancí pak ministerstvo vnitra. V Čechách byly některé činnosti místodržitelství přeneseny na 13 okresních hejtmanů (v sídlech bývalých krajů). V soudnictví pokračoval předchozí model, okresní soudy byly instančně podřízeny soudům krajským (v zemském hlavním městě zemským), v Praze, Vídni a Terstu byly vedle zemských soudů zřízeny samostatné soudy obchodní (v Terstu zároveň námořní soud). Hornické senáty některých krajských soudů vykonávaly pravomoc i pro více soudních krajů. Třetí instancí byly vrchní zemské soudy. Nejvyšší kasační pravomoc měl Nejvyšší soudní a kasační dvůr ve Vídni.

 

predlitavsko-cisleithanien-znak